Moje boje o rodinu pokračují. Překonávám sama sebe a jedu jako robot. Dělám vše možné i nemožné, ale stačí to? Dnes vím, že i modré z nebe snesené na zlatém podnose by bylo málo. Protože ta chyba nebyla ve mně, jen se na to hrálo... někdo se přece musel cítit pod psa.
Práce na knize mne vyčerpává, ale smlouva je smlouva. Hlavně to neojebat na úkor člověka, který si postavil hlavu a neuměl se mnou prožívat moje sny. Jenže já byla zamilovaná a neviděla jsem správně. Naprosto jsem se smířila s tím, že je chyba ve mně. Až na to, že jsem nevěděla, co změnit. Byla jsem pořád stejně taková, jakou si mne on našel. Totální zmatenost v hlavě. A tak jsem si dala slib, že po knize všechny mé záliby a koníčky nechám. Hlavně ať je klid... Chyba!
