I letos v lednu vyrukovala Lesley s novým cvičebním programem, tentokrát se zcela zaměřila na začátečníky, kteří nemají s jógou žádnou nebo jen velmi malou zkušenost.
Tento rodinný recept už s námi putuje dlouhé dlouhé roky a nepřestal nás bavit. Pravda, nepatří k těm nezdravějším díky uzenině, ale kombinace jemné omelety s masem je prostě geniální a parádně zasytí. Příloh je občas dost a takovou omeletou na slano zkrátka překvapíte kdykoli :-)
Budete potřebovat:
Na 4 omelety
200 ml mléka
2 vejce
100 g hladké mouky
sůl
Na kuřecí soté
500 g kuřecího (i jiného) masa
1 větší mrkev
1/2 větší cibule
2 stroužky česneku
50 g trvanlivého salámu (v receptu použita Vysočina)
sojová omáčka
sůl
olej
Jak na to?
Metličkou vyšleháme těsto na omelety a na pánvičce z obou stran čtyři osmažíme.
V míse smícháme na kostičky nakrájené maso, cibuli, utřený česnek, na tenká
kolečka nakrájenou mrkev a na kostičky salám.
V pánvi rozpálíme olej a vše z mísy osmažíme, zakapeme sojovkou a dochutíme solí.
Směs balíme do teplých omelet a podáváme.
Dobrou chuť :)
Kristina
Milujete taky tvarohové koláče, buchty, šátečky a všechno s tvarohem? Já děsně. A jednoho speciálního milovníka tvarohu mám i doma. Vlastně dva. Vlastně tři :D Ale jeden miluje tvaroh obzvláště speciálně - můj muž :)
Tento koláč je strašně snadný a hrozně rychle připravený. Vše nasypete do misky, smícháte a prošleháte, jak jen to půjde. A pak upečete ve vymazané a vysypané formě. Péct budete zhruba 45 minut při 180°C. Po upečení zasypte moučkovým cukrem a nechte vychladnout. Ať vás nebolí bříško :)
Ingredience:
1,5 hrnku polohrubé mouky
1 hrnek cukru
1/2 hrnku oleje
1/2 hrnku mléka
2 vejce
1 prášek do pečiva
1 tvaroh
Dobrou chuť :)
K.
Tento text jsem psala 23. listopadu 2018 do svého zápisníčku. Dřív jsem nechtěla, aby jej kdokoli četl, ale dnes se s vámi o něj chci podělit. :-) Slova směřují na mé porozchodové období, kdy se bývalý partner a otec mé dcery rozhodl odejít jinam. To oznámení přišlo nečekaně jednoho nedělního rána, kdy jsem do té doby netušila, že jsme v krizi. Alespoň ne tak velké, aby se na ni nedalo pracovat. Realita zasáhla tvrdě a nekompromisně. Ale ne na dlouho. Věřím, že mi táta poslal do cesty právě toho, o kom se píše v druhé části :-)
