Dnes je zde výzva ohledně sladkostí a tedy co nejvíce se jim vyhýbat. Jelikož jsem o den napřed, abych vám hned další den mohla předat článek na dané téma, tak už to mám za sebou. Já to pojala hned ve velkém a okamžitě ráno jela do obchodu pro ovoce a zeleninu. Ten košíček jsem stihla uháčkovat hned potom :D Pro mne z neznámých důvodů se malé dnes chtělo spát přes dopoledne skoro tři a půl hodiny, tak jsem se pustila do špagátů, ze kterých tento košíček vznikl. Radost mi dlouho nevydržela, protože mi košík zabavila Eliška a teď si v něm nosí své Myšky Minnie.
No, ale zpět k výzvě. Vydržela jsem to. Odpoledne sice přišla krize, kdy jsem měla fakticky chuť na čokoládu, ale vždycky jsem to šla zapít vodou. Zrovna dnes tedy ty chutě byly, což dost nechápu. Možná spíše psychicky. Zakaž si něco a budeš to chtít o to víc :D A jsem zvědavá, jak to dnes zvládnete vy. Pak mi přijďte určitě napsat :) Těším se na vaše výsledky :)
K obědu jsem měla Nasi Goreng, donesla mi to maminka a bylo to strašně dobré. Snad ta jedna porce ani nestačila. Mňam :) Musím se to naučit dělat, bylo to fantastické, s bambusovými výhonky... úplně se mé tělo po té chuti splašilo.
***
DNES JSEM OBJEVILA TENTO CITÁT A SDÍLÍM JEJ S VÁMI, MOC SE MI LÍBIL.
Jestli chceš vstoupit do mého života,
dveře jsou otevřené.
Pokud z mého života chceš vystoupit,
dveře jsou otevřené.
Jen mám jednu prosbu.
Nestůj ve dveřích.
Blokuješ provoz.
Mějte moc krásný den.
Dnes jsem si zacvičila power-jógu se Zuzkou. Doporučuji ♥ Je skvělá!!!
PS: Dnes ráno, jak jsem jela do obchodu, se v tom nádherném odlesku sluníčka dostal na balkón z blízkých domů jeden pán a hned po ránu měl sílu mne z toho balkónu zbuzerovat, že údajně parkuji na JEJICH parkovišti. Pánovi jsem s úsměvem a poklidem vysvětlila, že určitě nejde o soukromý pozemek a že si ve městě, ve kterém bydlím, mohu parkovat na libovolném parkovišti. A že řidiči z jejich domu parkují zase u našeho domu, tudíž nebylo místo a mne nezbylo nic jiného, než naše auto zaparkovat dál od našeho domu, než bych si přála. Pak zmlkl a odešel. Nechápu, jak hned chvíli po probuzení člověk najde v sobě tolik energie, aby se vytočil, zkoušel vytočit i někoho jiného a hlavně, proč člověk má nutkání řešit takové kraviny. Neměl by se člověk podívat spíše na sluníčko a vnímat čím dál větší sílu těch paprsků a poslouchat cvrlikání ptáčků? Říkám si, že lidem se v životě dějí různé věci a přeci je život musí něco naučit skrz tyto zkušenost.. Nechápu. Někdy mi přijde, že starší neznamená nutně vždy moudřejší. Mrzí mě, že je stále spousta lidí, kteří žijí jen proto, aby permanentně vyvolávali konflikty. ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat