Ahoj =) Tak náročný měsíc jsem snad nikdy nezažila. Jako balíkový doručovatel jsem si sáhla na dno. Skutečně. Lidi odpadávali, počasí nepřálo, přišla sněhová kalamita (alespoň tady na severu Moravy), pozavírali nám silnice a lidé čekali na svoje dárky... šílený stav. Celé depo si sáhlo na dno. Ale víte co? Den před Štědrým dnem bylo depo prázdné a všechny balíky byly v rukách svých adresátů =) Skvělý pocit. Rychle domů, udělat salát, připravit rybu a řízky a nazdobit stromeček, ať z té poklidné vánoční atmošky taky něco máme...
YogaFix 90 (z roku 2015) je první ucelený jóga program Lesley Fightmaster. Obsahuje 90 lekcí. Pokud se cvičí denně, pak program trvá 3 měsíce. Lesley jej vytvořila z důvodu vybudování návyku, který si údajně jsme schopni v sobě vypěstovat po 66 dnech. Yoga Fix 90 není určen pro začátečníky. Na své si přijdou mírně až středně pokročilí, nebo ti, kteří mají s jógou zkušenosti z minulosti a měli určitou pauzu od cvičení.
V minulosti jsem si odcvičila sedmnáct různých lekcí z tohoto programu. Cvičila jsem nepravidelně a vybírala si tréninky dle libosti. Mým cílem v roce 2023 je si daný program odcvičit celý postupně bez nahodilého přeskakování. Nevím, zda se mi jej podaří odcvičit za tři měsíce, ale metou je jej zkrátka pokořit :-)
Níže je rychlý přehled lekcí v programu.
Playlist ke všem lekcím najdete na tomto odkaze na YouTube.
Playlist ke všem lekcím najdete na tomto odkaze na YouTube.
Hodně štěstí všem, kdo se připojí :-)
Kristina
Rohlíčky budou skvělé, i když je připravíte dva týdny před Vánocemi, i jeden den. Samozřejmě, že více dnů odpočinku bude rohlíčkům svědčit více, ale dá se jakkoli. Patříte-li spíše mezi ty, kteří nemají rádi plněné cukroví a raději se spokojí s něčím, co se jen v cukru obalí, tohle bude to pravé ořechové. A ano, rohlíčky obsahují ořechy. Jsou tak dosti podobné vanilkovým, zde však dáváme větší podíl mletých ořechů a také kakao.
Budete potřebovat:
200 g hladké mouky
100 g mletých vlašských ořechů
200 g změklého másla
80 g cukru moučka
2 žloutky
1 lžička citronové kůry
1-2 lžíce kakaa
moučkový cukr s vanilkou na obalení
Jak na to?
Zpracujeme těsto z mouky, ořechů, másla, cukru, žloutků a citronové kůry.
Těsto rozdělíme poté na poloviny a do jedné poloviny zapracujeme kakao.
Obě části posléze necháme minimálně hodinu vychladit v lednici.
Po vytažení z těst vyválíme tenké válečky, zamotáme do sebe a lehce poválíme,
aby se těsta spojila. Zbytečně moc proces rozválení nepřeháníme. Stačí, aby vzniklo
mramorování. Nyní budeme tvarovat rohlíčky a vyskládáme na plech s pečícím papírem.
Pečeme v předehřáté troubě na 180°C asi 10-15 minut. Ještě teplé je opatrně obalíme
v moučkovém cukru s vanilkou.
Inspirováno časopisem Gourmet (12/2021, str.50)
Tento rok jsem poprvé přes vánoční provoz balíkový doručovatel a je to skutečně výživné. Odcházím do práce ráno v šest a vracím se v šest v sedm večer. Jsme v jednom kole a pomaličku mi nezbývá síla na nic. Po příchodu z práce do sebe naházím hromadu jídla, protože přes den to nestihnu. A myslím to přesně tak, jak to píšu. Jen piju. Občas nějaká sušenka. Jedna. Nebo rohlík. Jeden. Opravdu není prostor ani na pět minut se zastavit. Když zrovna přejíždíte z obce do obce, tak neustále zvoní telefon. Často mám pocit, že bych k sobě potřebovala ještě někoho, kdo by ty hromady telefonátů vyřizoval, ať můžu dělat to, co mám. Doručovat.
Vím, že jsem si tohle vybrala a že to už brzy pomine, ale mrzí mě, že nejsem schopná s dětmi prožívat onu vánoční atmosféru a přípravu, jako tomu bylo vždycky. Jsem ráda, že jsem na první adventní neděli udělala s Eliškou jakžtakž výzdobu, Absolutně nevím, kdy upeču nějaké cukroví. Vím, že nemusím. Ale taky vím, že musím. Kvůli Elišce. Ať si tvoří vzpomínky. Ona tyhle věci potřebuje. A i kdybych měla poslední zbytky sil, tak jí je dopřeju.
Jedna věc mě uklidňuje. Mám už všechny dárky nakoupené. To je výhoda toho, že pracuji přímo u zdroje a nemusím čekat, až mi balík někdo přiveze nebo si ho někde v trafice vyzvednu. Je to supr =) A taky se těším na to, že po deseti letech bude s náma doma i můj syn. Každoročně jezdil k tátovi na Kladno, ale letos nechce. Je už velký a taky je letos málo volna mezi svátky a nechce nikde trajdat. A ještě jedna supr věc. PO ČTYŘECH LETECH BUDEME MÍT VÁNOCE SKUTEČNĚ NA ŠTĚDRÝ DEN!!! Co jsem s Jirkou, museli jsme je dělat vždycky dřív kvůli jeho dětem. Letos jsem řekla, že je řada na mě. Těším se strašně moc!
Krásný adventní čas vám všem =)
Kristina
Velmi rychlý dort, který se nikdy nemá šanci pokazit. Chutná všem a jeden kousek je málo.
Připravte si dortovou formu, alobal, hbité ruce a prostor v lednici =)
Budete potřebovat:
1 velké balení piškotů
1 hotový uvařený a vychlazený vanilkový pudink
1 kelímek pařížské šlehačky
1 kelímek smetany ke šlehání
1 vanilkový cukr
2-3 banány
čokoládu na strouhání
Jak na to?
Dortovou formu vysteleme alobalem a tvoříme vrstvy.
Na dno pokládáme kulaté piškoty. Zaplníme co nejvíce místa.
Zalijeme polovinou vychladlého vanilkového pudinku.
Dáme banány podélně nakrájené (1 banán na 4 plátky).
Potřeme ušlehanou pařížskou šlehačkou.
Dáme další vrstvu piškotů.
Polijeme další polovinou vychladlého vanilkového pudinku.
Dáme třetí vrstvu piškotů.
Potřeme ušlehanou smetanou ke šlehání smíchanou s vanilkovým cukrem.
Posypeme strouhanou čokoládou =)
Dáme přes noc vychladit.
Dobrou chuť. Jezte pomalu, ať vás nebolí bříško!
K.
Září prosvištělo, ani nevím jak. Děti mají za sebou měsíc školy a já první měsíc jako balíkový doručovatel. Změnila jsem post. V práci jsem cítila existenční potřebu změnit zaměření své práce, takže teď jezdím dodávkou a rozvážím lidem balíky. Mám svůj vlastní rajon. Což je u mne dost zvláštní, protože doposud jsem neměla žádný. Pracovala jsem jako střídač a navyknout si na to, že už nejsem nikde "na návštěvě", ale "doma", je úplně nové. Můj rajon je také dost náročný. Horské oblasti, kde to obzvláště v zimě bude velmi zajímavé. Vynahrazují mi to ale skvělí lidé, které jsem mohla za ten měsíc poznat. Mnoho z nich je vyloženě fantastických a hrozně brzy jsme si na sebe zvykli. Někteří mne poznávají i zde z blogu =) Takže pokud tohle čtete, zdravím vás =)
Mám za sebou už i promáčklinu na autě a taky chybějící peníze. Podobný křest proběhne úplně u všech =D Já nejsem výjimkou. Ale mám to za sebou a samozřejmě si od té doby dávám pozor a jsem víc obezřetnější. Učím se hlavně s autem, které už dostalo i jméno, protože spolu musíme vycházet =)
Eliška tento měsíc na první podzimní den oslavila své 9. narozeniny. Nechtěla dárky, ale oslavu. Tak jsem to zařídila a pozvali jsme pár jejích kamarádek. Dárky měla samozřejmě taky. To bych nepřenesla přes srdce nic ji nedát =)
Mrkla jsem na pár filmů, některé jsem viděla opakovaně, ale třeba Proxima byla premiéra a nikdy, opravdu nikdy jsem u žádného jiného filmu tak nebulela. Nestačily mi kapesníky. Asi se nejvíce dotkne mamin, co mají malé děti. Naprosto mne ten film rozsekal a přála jsem si krapet jiný konec. Ale co už. To, že film režírovala žena, jde na snímku velmi cítit.
A jelikož je jeden z nejchladnějších měsíců září za posledních deset let, tak vám přeji pevné zdraví a vařte spoustu čaje a neprochladněte. Zabalte se do deky, koukejte na filmy a odpočívejte, co to dá.
Vaše Kris.
To takhle přišla paní servírka, dala jeden talíř Jirkovi a jeden mně. A já začala jančit jak malé děcko, co to dělá, že to má dát všechna "tady, ke mně..." a oběma rukama jsem gestikulovala na hrudi, jakože ta celá várka je pro mě =D Prý jsem byla jak malá holčička, co jí sáhli na jídlo... aspoň, že jsem všechny pobavila =D Ano, snědla jsem to všechno :D
Na Uhlířský vrch koukáme ze sedmého patra našeho paneláku. Tak blízko máme tuhle stezku a naposledy jsem ji šla jako dítě, když jsme měli "braňák". Pěkně sváču do chlebníku a šlo se. Dnes vypadá část stezky po vulkanitech úplně jinak než kdysi. Prochází se krásnou lipovou alejí stromů, lemuje ji 15 dřevěných stojanů s obrazy prezentující křížovou cestu. Zasloužil se o ně místní řezbář František Nedomlel, se kterých se znám osobně jako poštovní doručovatelka =) Každý takový obraz stojí na horninách, které pochází z Nízkého Jeseníku a na každém takovém "kameni" je deska se jménem toho, kdo kámen věnoval. Moc krásné!
Uhlířský vrch je jedna z nejmladších sopek u nás, což dokazuje také "červená" hlína na vrcholku, jejíž vzorek jsem si odnesla domů :D Na vrcholku je poutní kostel, který byl kdysi uvnitř naprosto v dezolátním stavu. I dnes byl zavřený a nepřístupný, ale v železných branách je pár vyvrtaných děr, díky kterým můžete vidět dovnitř. Já do jedné takové strčila čočku foťáku a vnitřek vyfotila. Změna je perfektní!
Zpátky domů jsme šli přes pole pod "uhliřákem" a naskytl se nám krásný výhled na město! Tohle já můžu =) Měli jsme s sebou opět pejska. Byla úžasná!
Kristina
Asi to bude znít zvláštně, ale jela jsem poprvé do zahraničí. Jasně, byla jsem v Polsku jako malinká, byla jsem v Rakousku jako malinká, ale vzpomínky jsou mizivé až žádné. Návštěva Polska pro mne byla výzva, jelikož jsem jela autem sama se synem. Chtěla jsem vzít i Elišku, ale moje nevědomost to překazila, neměli jsme vyřízený pro malou pas, tak zůstala doma. Každopádně o nic nepřišla, protože mi "zapomněla" říct, že už tam byla s tatínkem =D
Jestli někdy pojedete do Zoo do Wroclawi, jeďte po dálnici (A4). Já to neudělala, protože jsem dala na rady a ohromně jsem litovala. V Polsku je to samé rychlostní omezení. Málokdy jsme jeli 90 km/h, když jsem mohla předjet jiné auto, bránily mi v tom ustavičně dvě plné čáry a zákaz předjíždění. Ve městech často místo "padesátky" na nás dokolečka vykukovala "čtyřicítka" nebo "třicítka". Cesta je to sice stejně dlouhá jako po dálnici, ale komfortně to bylo strašné, dlouhé a unavující. Vůbec se polákům nedivím, že u nás jezdí rychle, protože tady mají volnost.
Pokud pojedete v neděli, nabalte si pití a svačinu, jelikož v Polsku nic nekoupíte. Veškero obchody i obchodní centra zely prázdnotou a zahalily se do tmy. Nikde ani živáčka. Centrum Wroclawi bylo přemrštěné auty, ocenila jsem "únikové" pruhy, pokud jste špatně odbočili a potřebovali jste se vrátit zpět na trasu. Po cestě jsme nenašli jedinou ceduli ani jeden billboard, který by Zoo nějakým způsobem avizoval, nikde žádná pomoc, kam jedete. Jen spousta šipek a řidiči, pomoz si sám. Nám zavřeli jediný most, který k zoo vedl a nikde ani malá nápomocná cedule, jak se dostat zpátky na cestu, která by nás k zoo dostala. Podařilo se nám to napotřetí, kde už synkovi tekly nervy a chtěl domů =D Přitom jsme byli 500 m od Zoo. Už jsem si říkala, že to tam někde zapíchneme a dojdeme pěšky, ale nebylo kde. Ale jak jsem psala, nakonec se podařilo, našli jsme parkoviště k Zoo, které bylo opravdu jen kousek od vstupních bran. Cena za parkování byla levná, za tři hodiny jsme platili 90 Kč. Přijali i české koruny.
Zoo jako takové je krásné, jako jakékoli jiné u nás. Spíše mi to připomínalo park. Začátek byl krapet nezáživný, ale to možná proto, že byla zvířátka kvůli dešti schovaná. My jsme po půl hodině uviděli lachtany a naprosto si získali naše srdce. Měli překrásný "výběh" a i v dešti jsme tam stáli a koukali se na představení, které nám předváděli =) Pak jsme zašli do Oceanária, což je obří akvárko, kvůli kterému tam všichni jezdí. Než ho projdete, tak se projdete :D My v něm strávili určitě hodinu a půl času. Je překrásné! Je v něm horko, je obří, nikde neuvidíte tolik mořských živočichů, jako tam. Nikdy v životě se mi nezdály medúzy tak nádherné, jako když jsem viděla jejich ladný pohyb na vlastní oči.
Taky se nám hodně líbilo terárium. Já na to moc nejsem, ale byla to pecka. Měli to krásně a přehledně udělané, i tam jsme byli docela dost dlouhou dobu. V teráriu je i motýlárium, kam byste měli jít opravdu na lehko, je tam nepředstavitelné dusno a horko :D Protože motýlci létají jen tak kolem vás. A abyste je našli, musíte být opravdu pozorní. A když už nějakého uvidíte, zjistíte, že příroda je neskutečná.
Moc mne mrzí, že jsme ve Wroclawi nestihli víc. Když jsme odjížděli, viděli jsme z dálky ještě Sky Tower, kam jsem chtěla zajít, ale řekla jsem si, že to necháme na příště, ať mám důvod se vrátit. Ze 49. patra totiž můžete prý vidět až na Sněžku =) A i kdyby ne, kdy jindy se vám poštěstí koukat se z mrakodrapu.
Kristina
Náš první společný výlet s Jirkou do přírody. První výlet s pejskem. Alitka byla naprosto úžasná a ukázněná. Nebylo horko, ale bylo příšerné dusno. Hodinu z kopce, zpět samozřejmě do kopce. Pro začátečníky úplně ideální, jelikož stezka není nijak náročná a dlouhá =) Což jsme potřebovali, jelikož já byla zrovna po kovidu a taky jsme netušili, jak bude reagovat pejsek. Příště ji opět bereme s sebou, protože to nemělo chybu =) Dala jsem si po výšlapu langoš. Měla jsem jej naposledy snad ve třinácti =)
Kristina
2-Day Kickstart je obyčejný jídelníček z dostupných potravin. Má za cíl jediné: ukázat, "jak by to mohlo vypadat". Ideální na víkend bez fyzické zátěže s plánovaným odpočinkem. Pro člověka s celodenní fyzickou zátěží a náročným tréninkem může být takto sestavený plán omezující nebo až nedostačující. Vždy dbejte na to, abyste nebyli unaveni a zesláblí. Kdykoli při takovém stavu uberte na aktivitě a zkoumejte složení a množství jídla. Odpočiňte si. Tělo nezná jinou formu komunikace, než k vám "mluvit" signály.
V létě pečeme málo, protože je teplo, ale už nyní se občas objeví nějaký ten den, který připomíná spíše podzim. Je zataženo, prší, je chladněji, vzduch voní po dešti a přesně takový je i dnešní den a já se rozhodla, že upeču nějakou rychlovku. Tvarohová náplň snad nikoho neomrzí a pokud ano, můžete ji vylepšit třeba malými kousky letního ovoce. Skvěle se budou hodit broskve, maliny, borůvky a jiné.
Budete potřebovat:
2 pláty listového těsta
125 g měkkého tvarohu
1/2 balíčku vanilkového pudinku v prášku
2 lžíce vanilkového cukru
nastrouhaná kůra z 1/2 citronu
1 vejce
vejce na potření
moučkový cukr na posyp
Jak na to?
Předehřejte si troubu na 180 °C. Oba pláty listového těsta vyválejte na obdélník. Jeden plát potřete náplní z tvarohu, pudinkového prášku, cukru, kůry a vejce. Přikryjte druhým plátem listového těsta. Nyní nožem plát rozpůlíme podélně na dva díly tak, aby vznikly dva dlouhé obdélníky. Každý obdélník teď nakrájíme na několik obdélníčků (já jich měla 2x7, záleží na délce rozváleného těsta). Každý obdélníček smotáme do spirálky, potřeme rozšlehaným vejcem a dáme péct. Pekla jsem asi 30 minut.
Po upečení nechte chvíli vychladnout a sypejte moučkovým cukrem.
Dobrou chuť!
K.
Miluji jednoduché a rychlé věci, které navíc splní svůj účel na 100%. Tohle je prostá dokonalost, která nepotřebuje dlouhých komentářů. Naskládejte na talíř, posypte kořením a báječnou odpolední svačinu nebo lehkou večeři, máte na stole.
Budete potřebovat:
1 velkou broskev
mozzarellu
cherry rajčátka
salátové koření
Jak na to?
Vše nakrájejte na plátka nebo malé kousky a zasypte kořením. Salátové koření vyrábí buďto Vitana nebo Avokádo. Používám jej pořád a všude. Má skvělou chuť a určitě vás nezklame.
Dejte mi vědět, jak vám chutnalo.☺
Kristina
Inspirací mi pro tohle jídlo byla Coolinářka. Recept na tuhle božskost najdete na jejích stránkách. V jejím receptu je použita růžičková kapusta. Mám tuhle drobnou zeleninu moc ráda, ale projeli jsme čtyři obchoďáky a nikde nebyla k mání ani mražená. Takže jsem musela zapřemýšlet a udělala k bramborám míchaný zeleninový salát.
Tyrolský gröstl není žádné náročné jídlo a jeho základem jsou hlavně brambory, cibule, tyrolská slanina nebo trhané maso a volské oko. Vše ostatní je na strávníkovi, co si na talíř dá. Tento pokrm je tradičním rakouským jídlem, které lze dostat údajně na každém rohu, hlavně v zimě na svazích =)
Budete potřebovat:
(množství pro 2 osoby)
brambory uvařené ve slupce (6 ks)
cibuli nakrájenou na plátky (1 ks)
slaninu nakrájenou na kousky (60 g)
2 vejce
olej, sůl, pepř
Jak na to?
Brambory uvařte do měkka ve slupce.
Nechte vychladnou a nakrájejte na silnější plátky.
V jedné pánvi na trošce oleje usmažíme volské oko, osolíme a opepříme.
Na druhé pánvi na oleji smažíme cibuli, brambory a slaninu. Vše společně.
Podávejte s míchaným salátem nebo samostatně.
Dobrou chuť!
Tento měsíc byl ve znamení velkého horka, hodně cvičení díky mé výzvě 10 Week Body, rekonstruovali jsme kuchyň od podlah, přes nákup kompletně nové linky a dalšího vybavení, zazdění vchodu z chodby až po strop. Vše jsme si dělali sami, protože mám šikovného muže a já taky nejsem levá =D
Elišku jsem vzala do kočičího útulku. Měla to jako překvapení. Do poslední chvíle nevěděla, kam jdeme, dokonce jí to nedocházelo ani v momentě, kdy jsme u útulku stáli a já ji řekla, že jsme na místě. Pak se mi ale přiznala, že byla úplně v šoku, že byla šťastná, že jdeme za kočičkami a koťátky. Já na tyhle čtyřnohé zvířátka moc stavěná nejsem =D Ale co bych pro ni neudělala! =)
No a dlouhodobě plánovaný let vrtulníkem se také moc povedl. Bylo to úžasné a zároveň děsivé =D Netušila jsem, co vám udělá se žaludkem prudké stoupání, prudká zatáčka, klesání a jakýkoli odpich z místa. Vrtulníkem se po celou dobu letu jakoby kolíbe dopředu a dozadu a zprava doleva. Nikdy jsem neletěla letadlem, tak jsem se musela ptát těch, kteří letěli, zda se tohle děje po dobu letu v letadle. Takže ne. Je to jen záležitost helikoptér =D Syn dostal let k narozeninám a já ho v tom nechtěla nechat samotného, tak jsme letěli společně, ať má na tenhle let vzpomínku doživotní. Přimluvila jsem se k tomu, že mohl sedět vepředu vedle pilota. Byl nadšený. Každopádně nevím, zda bych to podstoupila znovu... bylo to krapet děsivé. Ale ty výhledy! Ty výhledy! =))))
Na závěr: nesmí chybět pár fotek naší psí slečny Ality. Je to největší lenoch na zemi. Nevyleze z postele celý den. Usíná snad i v sedě. Jak ji položíte, tak zůstane. Strašlivá lemra. Ale je naše a milujeme ji takovou jaká je =) Ostatně, přiběhla k nám z Polska... a česko-polské vztahy musíte udržovat =D
Kristina
Jednoduchý a naprosto chutný recept na jedinečnou galetku plnou borůvek. Je rychlý a sníte ho rychlostí světla, jen co vám trošku vychladne po vytažení z trouby =)
Budete potřebovat
listové těsto
200-250 g borůvek
25 g krystalového cukru
1 lžíci bramborového škrobu
necelou lžíci limetkové šťávy
1/4 lžičky skořice
špetka soli
vejce
Jak na to?
Předehřejte troubu na 200°C. Vyválejte plát listového těsta do kruhu. Vyzkoušejte velikost tím, že by měl být kruh větší než dno formy, ve které budete péct. Kraje budeme totiž překládat směrem dovnitř formy. Rozválené listové těsto vložíme do formy. Posléze ve větší misce smíchejte borůvky, cukr, škrob, limetkovou šťávu, sůl a skořici. Míchejte opatrně, ať borůvky nerozbijete. Směs dejte do středu těsta a rozprostřete. Kraje těsta nyní skládejte směrem dovnitř, jakoby jste chtěli koláč po krajích zabalit (viz foto). V malé misce rozšlehejte vejce a těsto po celém kraji jím potřete. Galetku pečeme 15 minut. Poté stáhneme teplotu na 180°C a pečeme ještě dalších 25 minut, dokud kraje nezezlátnou. Před podáváním nechte vychladit. Poté pocukrujte moučkovým cukrem.
Dobrou chuť.
Kristina
10 WEEK BODY je moje osobní výzva, ve které chci sama sobě dokázat, co jsem schopna udělat se svým tělem za deset týdnů. Najdete zde poznámky k celému průběhu a to pouze stručně - základní informace, postřehy, data, fotky z mé cesty, změny po týdnech.
10 WEEK BODY je moje osobní výzva, ve které chci sama sobě dokázat, co jsem schopna udělat se svým tělem za deset týdnů. Najdete zde poznámky k celému průběhu a to pouze stručně - základní informace, postřehy, data, fotky z mé cesty, změny po týdnech.
Lino a pracovní deska OBI
Lednice HISENSE
Digestoř KLARSTEIN
Kuchyňská linka NÁBYTEK NAPOLI
Dózy do kuchyně ORION
Regál do komory SIGNAL-NÁBYTEK
Baterie a dřez DOBRÉ SNY
Odpovědi na vaše možné dotazy:
- Horní skříňky v plánu nebyly již od počátku.
- Chtěla jsem hned ze startu kuchyni do L a mít zazděný jeden ze vchodů do kuchyně. Dlouho jsem musela o tohle bojovat. Nakonec muž sám uznal, že se tím v kuchyni dost vyřeší a zvětší prostor.
- Špajzku jsem chtěla původně zachovat, ale v podstatě za chodu jsem poprosila o vybourání. Nechali jsme jen dělící příčku, která se nám tam nakonec líbila, protože onu "komoru" jakože oddělila. Důvodem bylo taky to, že oprava špajzky by byla časová drbačka a finančně by nás vyšla stejně, jako zakoupení nového regálu, ne-li víc. Muž byl sám v úžasu, když viděl, jak hezké místo vzniklo.
- Obsah horních skříněk jsem od počátku měla vypočítaný, že se vleze dolů. Talíře, hrnečky, sklenice, misky - to všechno máme po ruce ve skříňkách nebo šuplíkách.
- Kuchyni jsem si sestavovala sama podle vlastních potřeb. Nábytek Natali pro to nabízí různorodost v nabídce, že si každý může vybrat. Na fotce to není vidět, ale vzadu za lednicí je rohová skříň, která pojmula téměř všechny hrnce a různé nádoby a formy na pečení. Za lednicí je schovaná mikrovlnka, Nespresso kávovar, toustovač a různé omáčky. Záměrně jsme tyto věci chtěli "schovat", abych měla co nejvíce místa na pracovní desce kolem sporáku.
- Za pracovní desku přijde ještě obklad v dekoru bílá cihla. Zatím jsme ale neměli štěstí na takový, co by se nám líbil. A pokud se nám líbil, byl ze sádry =)
- V plánu je také jídelní stůl ze stejné desky jako je deska pracovní. Ještě ale zvažujeme varianty celkového provedení. Nechceme nic uspěchat. I kuchyni jsme plánovali několik měsíců, dokud jsme neměli finální verzi na papíře a přesnou představu. Ono to vždycky všechno ukáže až čas, co je dobře a co bude na prd. Několikrát jsme jeli i jen tak do různých obchodů podívat se na různý věci, abychom získali představu, co jak vypadá a co by bylo super. U několika věcí jsme díky tomu pár návrhů úplně zavrhli.