Druhý měsíc prázdnin už se toho moc nedělo, jelikož jsem nastoupila do práce a začaly mi tak povinnosti a povinné brzké ranní vstávání. Přesto jsme si udělali pár výletů a zažili pár ožehavých dnů, které se snad už nikdy nevrátí:
Vítám tě na svých stránkách. Najdeš zde to nejzásadnější z mých zápisků od roku 2011. Ne vše, co si tady přečteš, je pro mne aktuální. Nechci tady však nic promazávat, jelikož to, co tu najdeš, se týká mého vývoje, který mě něco stál a který mne dostal až k současnému biohackingu. Pokud by tě zajímala moje business webová prezentace, klikni zde. Hezký den :-) ♡♡♡
Původně se tento tréninkový kalendář nesl úplně v jiném duchu. Na počátku měsíce jsem se rozhodla odcvičit Stretching & Mobility Program od Zuzky Light, což se mi první týden úspěšně dařilo. Program měl trvat čtyři týdny. Moc se mi líbil a měla jsem fakticky obrovskou motivaci jej docvičit celý. Sedmý den v prvním týdnu jsem si ve výpisu programu zcela náhodou klikla na další týden v daném programu a zjistila jsem, že se tréninky oproti prvnímu týdnu nemění až do jeho samotného konce. Krátce řečeno, jeden týden se jede čtyřikrát po sobě. Ruku na srdce, to mě fakt na***lo, protože jsem očekávala, že program bude nějak propracovaný vzhledem k tomu množství obsahu, co Zuzka na svých stránkách má. Bohužel ne. Nechápu, proč nevyužila potenciálu všech těch tréninků na flexibilitu, strečink a mobilitu, které jsou součástí ZGYM, když je pak v té samé placené ZGYM nezpracuje do nějakého komplexního programu. Takže jsem program ukončila a nezbývá mi, než si jej udělat po svým a všechny cviky a techniky, které jsem se během týdne naučila, maximálně uplatnit jaksi "bokem". Jsem z toho fakt zklamaná, ale zase není to poprvé, co jsem byla nucena udělat si to po svým...
Zde najdete střípky z mého stolu během červencového opravdu horkého měsíce. Snad zde najdete inspiraci pro váš stůl. Určitě se nesnažte jídelníček druhé osoby kopírovat, jelikož v každém dni se odráží mnoho faktorů - celková pohoda, pohybová aktivita, náročnost v práci, psychika, počasí, zdravotní stav, apod. Mějte na paměti, že způsobů jak dosáhnout ideálního stavu ve stravování, je více. Jen si ten váš musíte najít. I u mne se časem mění. Hodně štěstí a nechte se inspirovat ツ
Jak jsem psala v předešlém příspěvku z výstupu na Praděd s manželem, o týden později jsem si na Praděd zašla znovu, tentokrát s dcerou Eliškou. Vybrala jsem tentokrát samozřejmě jednodušší výšlap. V délce 3,5 km po asfaltce.
SPLNĚNÝ SEN
Vyrazila jsem s manželem na dlouho předlouho vytoužený výšlap stezkou Bílé Opavy na Praděd. Hned v sedm ráno jsme vyjeli, počasí nepočasí. Bylo čerstvě po dešti a sázeli jsme na to, že stezka nebude narvaná lidmi. Bílá Opava má stezky dvě. Žlutou a modrou. Ta žlutá je vcelku náročná, pro lidi ale velmi zajímavá, má krásné scenérie, vodopády, kdysi jako malá jsem jí šla s rodiči a opravdu mám krásné vzpomínky. Ale jelikož jsem byla rok po velkém zranění kotníku, chtěla jsem raději rozumnou snadnější stezku, která mi i tak dala docela zabrat. Tím, že jsme si vybrali modrou, věřte nevěřte, byli jsme na ní zcela sami. Před námi za námi ani živá noha. Až v místě, kde se stezky protínají, nás již bylo na stezce krapet víc, ale i tak to byla parádní, moc turistů na trase nebylo.
