Už několik měsíců papkám zcela intuitivně, bez počítání kalorií, hlídání maker.
Jím zdravě, vyváženě podle toho, co si tělo žádá. Stane se, že si dám něco sladkého,
nebo něco tučného, prostě něco, co není příliš vhodné :) Jsou to ale jen občasné situace,
které uspokojí chutě a pak funguji dál.
Vlastně jsem se tento týden dost potýkala s myšlenkou, že bych si mohla "na zkoušku"
znovu propočítat svůj příjem kalorií a ohlídat si podíl makroživin v těle. Dnes ráno jsem
se probudila a řekla jsem si: "Proč bych to měla dělat? K čemu mi to vlastně bude
taková informace? Hodlám tím měnit něco, co funguje? Proč?" To, čeho jsem dosáhla, je
přesně to, čeho chtějí docílit všichni. Naprostá souhra s tělem. Mně se to podařilo.
taková informace? Hodlám tím měnit něco, co funguje? Proč?" To, čeho jsem dosáhla, je
přesně to, čeho chtějí docílit všichni. Naprostá souhra s tělem. Mně se to podařilo.
Necvičím nic náročného, když už něco cvičím, cvičím podle nálady. Užívám
si pohybu, když si ho chci užít. Nedělám nic, když se mi nic dělat nechce.
Miluji tento stav. Stav, kdy se cítím naprosto v pohodě a smířená s tím, že i když tyhle
křivky třeba nejsou cílem pro jinou ženu, mne dělají naprosto, ale naprosto spokojenou.
Trvalo to pár let. Určitě. Byly doby, kdy se mi mentálně až tak nedařilo, v takovém
stavu je náročné zařídit tělu komfort. Trápí vás starosti, úzkosti, osobní problémy,
rodinné, občas toho je zkrátka na jednoho trošku dost. Ale když to pomine a přejde to,
a člověk se pozvolna opět intuitivně bez presu vrátí k režimu, je to ta nejlepší
křivky třeba nejsou cílem pro jinou ženu, mne dělají naprosto, ale naprosto spokojenou.
Trvalo to pár let. Určitě. Byly doby, kdy se mi mentálně až tak nedařilo, v takovém
stavu je náročné zařídit tělu komfort. Trápí vás starosti, úzkosti, osobní problémy,
rodinné, občas toho je zkrátka na jednoho trošku dost. Ale když to pomine a přejde to,
a člověk se pozvolna opět intuitivně bez presu vrátí k režimu, je to ta nejlepší
cesta. Nic neočekávat. Nechávat to tělo přizpůsobit se, dát mu čas, prostor, nehlídat
se denně v zrcadle. Zcela jsem nechala tělo fungovat, jedla zdravě, ale občas si
dala i něco méně zdravého. Abych uspokojila apetit, který potřeboval utlumit.
Vždy mi byla příjemná myšlenka, i u druhých bloggerek, které psaly a hovořily o tom,
že měly vždy dobré výsledky při zařazení různých metod. Ale že ty nejlepší přišly právě
tehdy, když tomu daly zcela volný průběh a soustředily se na jedinou metodu: naslouchat
tělo, vnímat tělo, hýčkat tělo, netlačit na tělo, a hlavně žít! Mít v životě i jiné prožitky,
než pocit, že jste se za ten den vlezly do maker nebo kalorií. Skutečné prožitky, po
kterých tělo prospívá, kvete... milujte, mějte radost z maličkostí, smějte se, nekoukejte
na zprávy, nečtěte věci, které vám způsobují špatnou náladu. Buďte nad věcí, protože
v životě se nemusíte zavděčit nikomu, kromě sebe. Na vás nejvíc záleží, pouze vy víte,
jak se vám ve vašem vlastním těle žije a co se uvnitř skutečně odehrává. Neřešte blbiny
a nepodstatné věci v životě. Občas nad některými věcmi mávněte rukou.
Mějte se rádi tak, jako by vaše tělo byl ten nejdokonalejší partner na světě.
K.
Žádné komentáře:
Okomentovat