S odchodem léta nějak odešla dravost pokořovat náročné HIIT tréninky. Rychleji se stmívá, je neustále pod mrakem, počasí je smutné a chladné, a já naprosto neplánovaně a zcela přirozeně vyměnila činky za ... za nic :-) V mysli mi koluje otázka, proč tak najednou? Vždyť jsem se ještě o prázdninách mohla přetrhnout, bavilo mne to. Ale teď je něco jinak. V tom si vzpomenu na podobné období ve svém životě. To už tu jednou bylo. A díky tomu se mi v hlavě vynoří jóga. A já cítím, jako by mne někdo pohladil po tváři. Už jen to slovo je mi příjemné.
A z jednoho dne se stane týden a nějak už se to teď vleče měsíc. Automaticky jsem s odchodem léta zpomalila a miluji to. Hodně brzy jsem si začala uvědomovat, jak se s jógou lepším. Jsem ohebnější, silnější. ale taky spokojenější. Zamilovala jsem si ten pocit, kdy mám po tréninku tělo v jednom ohni. Ale takovém příjemném. Cítím se dvakrát tak delší a větší :-)
A pak jsem začala trénovat stojku. Někdo ji střihne z fleku, ale já ji vážně musím trénovat. Obzvláště hlavu, která se bojí, že pokud nebudu stát nohama na zemi, tak spadnu. Nesnáším představu, že bych někam musela letět, plavu jen tam, kde cítím, že mám půdu pod nohama. Plavbu lodí jsem strachy prostála někde u zábradlí a celé dvě hodiny se ani nehnula. Takže je jasné, jaká muka jsem podvědomě prožívala při stojce :-) První den mne jistil přítel, druhý den jsem zkoušela sama (viz video), třetí den jsem spadla...
... a tak jsem se rozhodla, že prozatím nechám nohy na zemi a budu se zdokonalovat v jiných věcech. A tak jsem si vzala do hlavy most. Už díky józe jsem ohromně zapracovala na základech. Dřív neexistovala možnost, že bych se udržela byť jen vteřinu. Dnes už si pohrávám se zdokonalením techniky, protože se udržím velmi dlouho. Dokonce jsem v něm schopna udělat pár kliků. Teď už jen dopilovat techniku, ať to vypadá hezky i na fotce ♡
Taky miluju jógu. To víš :) ale an hiit mě ještě nálada nepřešla. Ale je pravda, že po každým tréninku teď aspoň dvacet minut jedu strečink :) taky to vidím tak, že brzy přijde moje jogínové období. :)
OdpovědětVymazatTaky mě to teď na podzim táhne víc k józe :)
OdpovědětVymazatSouhlasím! Taky se teď uchyluju více k józe, přes prázdniny jsem si vyčítala, že ji zanedbávám, ale na ni nálada moc nebyla, kromě občasné jógy uprostřed procházky v přírodě :) ale té dlouhé hodinové józe se věnuji pořádně znovu až od začátku podzimu :) a ano, miluju to! hlavně před spaním, nevím proč :D a ten most! ten pocit, když v té poloze držím dlouho a udělám pár kliků :) přeju hodně štěstí ve zlepšování! na stojku jsem si ještě netroufla, mám úplně stejný strach :D
OdpovědětVymazatzrovna dneska jsem si zkoušela vyhledávat na netu nějaké články pojednávající o krizi při cvičení:-)...2 měsíce jedu fakt naplno...prostě se mi to sešlo a já hravě srovnala do přísné latě jídlo i cvičení...a nedělalo mi to více-méně žádný problém, výsledky na sebe taky nenechaly dlouho čekat, takže o motivaci nebylo nouze....no a hle, najednou je to všechno v pytli...já mám chutě na děsný prasárny a do cvičení se musím nutit...tak uvidím, co se z toho vyvrbí:-)...
OdpovědětVymazatkrásný večer Kristy....hodně pružnosti a ohebnosti přeji:-)
Kristý cvičíš něco speciálního s tou jogou? nějakou výzvu nebo tak?:)
OdpovědětVymazatAhojky, cvičím power-jogu se Zuzkou Light a ted hlavně Yogafix90 s Lesley Fightmaster :)
VymazatJógu miluju celoročně, ale je fakt, že na podzim víc než jindy. Člověk po hektickém létě asi nějak automaticky začne zpomalovat. Já teda miluju hlavně bikram jógu, teď v sychravých dnech je skvělé se dokonale prohřát, ale začala jsem teď znovu praktikovat ashtanga jógu a zas nechápu proč jsem vůbec přestala. Je skvělé na sobě pozorovat rostoucí sílu a flexibilitu. Moje hodinka na jógové podložce je nejlepší část dne. Obrácené pozice jsou pro mě velká výzva, mám to trochu jako ty, pořád bojuju s obavou že spadnu a namelu si. Tak ať se daří zlepšovat :-)
OdpovědětVymazatwww.42stupnu.blogspot.cz
děkuji, i Tobě přeji, ať se daří :)
VymazatJsi dobrá! Já bych určitě napálila hlavou o tu zeď :D. Přestože jsem sportovně celkem aktivní, tak stále nějak nedůvěřuji rukám, že by mě udržely.
OdpovědětVymazat