MEMORIES | Duben 2018


U mě doma

zápisek ze dne 13, dubna 2018

Tak jsem zase tady. Ta potvůrka, co pověsila fitness na hřebík, protože ji už z toho jebalo a přesedlala k tomu, co jí chybělo. Děsně moc chybělo. Ta pohoda. Nenucenost života. Užívání si všeho, co přináší. Maličkostí. Prožitků.

Jak se mám? Naprosto skvěle. V mobilu jsem si smazala všechny aplikace, které mi braly čas a momentálně můj telefon funguje čistě jako telefon, tedy na sms a hovory. Jestli mi chybí ten virtuální svět? Vůbec. Ani trošičku. Instagram a ostatní sociální sítě jsem smazala už dávno, zůstal pouze FB, který otevřu jen díky své skupince na svém počítači, kterou jsem kdysi zakládala a nemám to srdce ty lidi tam opustit a holky - další dvě správkyně - v tom nechat. I když upřímně, já jsem je tam v tom tak trochu víc nechala :-D Každopádně je mi fajn. Užívám si skvělé práce, více volna, než když jsem se snažila vydělat nějakou korunku právě skrze fitness pole. Dělám všechno, co jsem dlouho odmítala kvůli tomu, že jsem "měla pocit", že něco musím těm lidem ve fitness předat. Dnes si říkám, cos chtěla předávat? Není rok 2012. Dnes je toho všude plná zadel. Úplně všude! Takže teď už žij :-)

Takže jsme si užívali Velikonoc. Bez vajíček. Mrskaček. Zrovna na Velikonoce jsme zůstaly s dcerkou doma samy a neměl nás kdo vyšlehat. Ten, co chodil pravidelně už v sedm ráno, tu už není. Bez něj to už nebude nikdy ono. Nemohu to vlastně ani slavit, protože ještě stále koukám na dveře a myslím na to, že v ten den táta zvonil. Celý rozzářený se šibalským úsměvem, že mne za chvíli pokropí půl litrem vody. Kéž by to znovu udělal. Snad to jednou opadne. Ten divný pocit.

A teď vám něco povím, jo? Až vám někdo bude nabízet Mary Kay, utečte. Rychle. Jakože fakt rychle. Já byla upozorněna kamarádkou na metody lidí, kteří pro Mary Kay pracují, na jejich taktiky, jak vám ty jejich věci vecpat, až nakonec budete sami věřit, že je chcete. Tak si tak sedím u mé účetní a najednou mi přistál na klíně katalog. Říkám ok, na Avon nebo Oriflame se ráda podívám. Paní odešla a já se zarazila. Mary Kay. A do řiti. Co teď :-D No, jak to dopadlo nemusím objasňovat. Nejenže se mi v podstatě z nabídky vůbec nic nelíbilo, ale z toho, co se mi jakžtakž ještě zdálo, že by mohlo být ok, jsem vyplácla 750 Kč. Jak jsem stará, tak jsem blbá. No úplně vyhozené peníze. Den předtím jsem se v Kauflandu rozmýšlela, zda vrazit stovku za dvě!!!!! kostky na jógu. Dvě!!! A tady předvedu takovej cirkus s penězma. Hnus přátelé :-D









Hodně ráda brouzdám inspirativními obrázky na Pinterestu. Nekoukám tam na jídlo, nehledám tam recepty, ale obdivuji ve velkém, jak jsou lidé šikovní a jak si umí z mála udělat nádherné dekorace v bytě, staré oblečení použijí na další výrobky a vůbec... No a právě na těchto stránkách jsem viděla i takový skvělý polštář ze starých džínů. Uložila jsem si ho a shodou okolností asi po týdnu zjistila při kontrole, že můj synek vyrostl ze svých džínů a hned mne to uhodilo. Prostě si jen tak udělám polštář. No a tak je na světě. Máme ho na zemi u balkonu v pokojíčku, ale jak jsem zjistila, skvěle se s ním mlátí i po hlavě (to zjistily moje děti...), takže je ideální na polštářovou bitvu a víte co? Drží perfektně! Líbí se?








Odkazy:

Tracklist:
Iveta Bartošová  - O lásce

Viděla jsem:
Zabiják & Bodyguard
Blade Runner
Prezident Blaník

Přečetla jsem:
Hygge. Prostě šťastný způsob života | Meik Wiking
Co jsme si neřekli | Rory Dunlop

2 komentáře: