Cvičte chytře. Ne přes sílu!


Kdysi bych si říkala, že je nemožné cvičit méně a přesto vidět na těle pokrok dřív, než když bych to dělala opačně. Dřív jsem to tak skutečně měla v hlavě zafixováno, protože, co si budeme říkat, každému nováčkovi to tak dává logiku. 

Můj první rok ve fitness byl zasvěcený převážně cvičení - stravu jsem řešila jen okrajově, jelikož jsem o tom, jak na to, moc nevěděla. Ale do cvičení jsem postupem času vkládala větší a větší úsilí. Nejdříve půl hodinu denně, pak i hodinu a následně jsem byla jak smyslů zbavená a dřela některé dny i dvoufázově. Bez pauzy. Každý den. Čím více jsem cvičila, tím menší pokrok jsem na sobě viděla. S takovou dávkou cvičení jsem na sobě měla dávno vidět six-pack, pořádně vyrýsovaná ramena a díky všem těm HIIT tréninkům jsem měla zvládnout to, co super-člověk. Nebo ne? 

Tenkrát jsem také hloupě věřila, že strečink je ztráta času, že jóga je pro lidi, co se bojí zapotit a že cvičit na míči místo s ketllebellem je pro padavky. A evidentně je stále spousta lidí, kteří to vidí stejně jako já kdysi. Nedívají se na benefity z různých druhů cvičení jako na pokrok, ale jako na brzdu. Přitom zpomalit nemusí vždy nutně znamenat 'krok zpět'.

Nakonec mi to ale došlo. Byl to den, kdy jsem byla totálně vyčerpaná fyzicky i psychicky a nemohla jsem dál. Tělo se mi natolik unavilo, že jsem vzala za vděk jógou pro naprosté začátečníky. Přela se ve mně spousta věcí. Hlava chtěla dřít jak kůň, tělo chtělo zvolnit. A tak jsem zvolnila, abych zjistila, že se vlastně nic špatného nestalo, ba naopak. Po velmi dlouhé době jsem na sobě začala opět vidět nějaké změny. Jakmile tělo začalo šetřit energií a nevyčerpávalo se, mělo důvod přizpůsobovat se změnám. Vše získalo nový rozměr. 

Pestrost ve cvičení je stejně tak důležitá jako pestrost v jídle. Už jsem se necítila zahanbena, že ostatní cvičí denně přes hodinu a já ne, protože jsem pochopila, že na to musím jít chytře a ne přes sílu. Nevyčítala jsem si, že nemakám stejně jak ostatní, protože mi bylo dobře. Netrvalo dlouho a všechna ta jóga, strečink, cvičení s rezistenční gumou a na gymnastickém míči, začalo dávat smysl. A když jsem se později vrátila k intervalovým tréninkům, nešlo si nevšimnout, že se mi lépe cvičí. Jako bych objevila jinou dimenzi pohybů. Najednou jsem byla schopna technicky lépe zvládnout cvik, dokázala jsem jej více procítit a vnímat, co se mnou každý pohyb dělá.  A mé tělo mi dalo brzy jasný signál, že vůbec nemusím podstupovat náročné tréninky. Že pokud mne druhý den po tréninku nic nebolí, nevadí to. 

Na samý závěr si můžete přečíst názor trenérky Zuzky Light. Také na to musela přijít. Život nás stále učí novým věcem. "Vím, že někteří z vás přijdou do mé online tělocvičny a jsou rozhodnutí jít do toho naplno, cítíte dávku energie ze cvičení, ale je to jen na pár týdnů, nakonec vás to dostihne...vyhoříte a přestanete cvičit úplně. Musíte trénovat chytře, ne zákonitě tvrdě. Někteří z vás se stále vyjadřují, že chtějí cvičit dva HIIT tréninky denně. Dle mého to je špatný nápad, ne chytrý a ne udržitelný. Je naprosto fajn cvičit dvakrát denně, pokud je ten druhý trénink nenáročný (stretching, mobility, low impact,...). Nenavyšujte množství vysoce intenzivních tréninků. I když je vám momentálně fajn, neznamená to, že se to od této chvíle za pár týdnů neprojeví. Kombinování různých druhů cvičení vám přinese ty nejlepší výsledky. Mnohem větší než u někoho, kdo se zabývá jen jógou, nebo dělá jen pilates, nebo cvičí pouze HIIT. Pokud nezakusíte ve cvičení rozmanitost, nedostane se vám těch nejlepších benefitů. Vždy se také zaměřujte na správnou techniku. Správná technika ve cvičení je VŠECHNO!" - Zuzka Light  (volně přeloženo z YT videa).


Žádné komentáře:

Okomentovat