Průběh vydání mé knihy od nápadu po vydání


Nejdříve přišel tlak ze stran čtenářek, že bych měla napsat knihu.
Pak padlo rozhodnutí, že ji napíšu.
Pak padlo rozhodnutí, že není ta správná doba.
Pak přišly další roky studií, pádů, nových poznatků.
Pak přišla úvaha, že sice nevím všechno, ale baví mne lidi motivovat.
Pak vznikl nápad napsat v tomto duchu knihu.
Pak jsem napsala hrubý koncept toho, jak bude kniha sestavená.
Pak jsem si napsala, o čem chci psát.
Pak jsem několik měsíců sledovala na internetu otázky začínajících.
Pak na ně psala svoje odpovědi do knihy.
Pak polovinu z materiálu vymazala, protože se mi nelíbil styl, jakým jsem to psala.
Pak jsem psala znovu. Stylem, jaký u mne všichni znají.
Pak jsem toho najednou měla dost pro knihu.
Pak jsem to upravovala, opravovala, opět mazala kapitoly a psala nové.
Pak jsem dávala do kupy eshop. 
Pak jsem napsala do NKČR pro ISBN kód.
Pak jsem ho dostala a byla pyšná jak prase.
Pak jsem asi dalších třicet stránek z knihy smazala.
Pak jsem oslovila P. kvůli jazykové korektuře.
Pak P. souhlasila s korekturou.
Pak jsme to v rekordním čase opravily. Tedy ona.
Pak jsem konečně dostala e-shop do stavu, v jakém jsem ho chtěla.
Pak mi napsal M., že se mi podívá na grafiku knihy.
Pak jsem mu knihu poslala a za den ji dostala zpět, že je to komplet na hovno.
Pak jsem to musela celé předělat.
Pak už mě začal tlačit čas.
Pak jsem tu knihu přeposílala jeho grafikovi ještě třikrát.
Pak byl spokojen.
Pak mi udělal obálku pro tiskárnu.
Pak jsem snad na 10x otravovala s požadavky tiskárnu.
Pak jsem se zaregistrovala na finančáku a přihlásila se na sociálku.
Pak jsem spustila předprodej knihy na svém eshopu.
Pak jsem byla překvapená, že je o knihu zájem větší, než jsem si dokázala představit.
Pak jsem od M. dostala svolení, že knihu mohu do tiskárny poslat.
Pak jsem ji poslala.
Pak mi M. pogratuloval a popřál štěstí.
Pak jsem si slíbila, že už nikdy žádnou knihu nenapíšu.
Pak jsem se šla vyspat. Pořádně vyspat.
Pak jsem nakoupila dárečky všem, kteří mi pomohli.
Pak jsem zaplatila tiskárně hooodně peněz.
Pak jsem se znovu zapřísahala, že fakt už nikdy nic nenapíšu.
Pak jsem sedla k pc a napsala seznam prvních článků pro pokračování knihy.
Pak jsem objednala obálky. 
Pak přišly a zabraly skoro celý jídelní kout.

... a pak nám zavolali z tiskárny, že si pro to můžeme přijet.
A druhý den jsme pro knihy vyjeli. 2 km od baráku nám dali pokutu a tak nějak
náš Moje tělo: koučink výlet začal. S paletou se nám to do auta nevlezlo,
tak jsme to skládali do kufru po deseti a každou zatáčku brali tak,
jako bychom vezli diamanty :) Nyní jsme doma, knihy jsme vytahali do bytu
a už zítra půjdou první kopie ke svým právoplatným majitelkám.

Nebudu vám lhát, měla jsem slzy v očích, protože knížka vypadá 100x líp,
než jak jsem ji viděla jako e-book :) Jsem šťastná, přešťastná. Můj sen se splnil
a tak si mohu odškrtnout další položku ze svých 30 věcí,
které jsem chtěla stihnout dřív, než umřu :) 

PS: Oficiální vydání jsme tedy zvládli ještě s týdenním předstihem.
Miluji, když jde vše podle plánu :)

I když to tak zprvu ani omylem nevypadalo :)


11 komentářů:

  1. Teda Kristi, vážně.... máš můj obdiv... veliký!!!! Jsi dobrá, dobrá , dobrá... :D tvoje knížka bude perla mé knihovny a už se jí nemůžu dočkat ...

    OdpovědětVymazat
  2. jakože wau...borka,jsi fakt borka a už moooccc se těším na knížku :-) smekám a přeji mnoho úspěchů...jen tak dál i má inspirace ! A.

    OdpovědětVymazat
  3. Kristi jsi prostě báječná 😊. A proto ti my všichni fandíme a máme tě rádi 😉. Už se nemůžu dočkat jeziska, až najdu knížku pod stromečkem 😊. JJ

    OdpovědětVymazat
  4. Kristi, krásný "PAK" článek :-). Na knihu se moc těším!
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. Krásně shrnuto. Už se také těším na ježíška :D

    OdpovědětVymazat
  6. Já se taky strašně těším! A přimlouvám se za další pokračování, protože si jsem jistá, že to bude pecka!

    OdpovědětVymazat
  7. Moc gratuluji k takovému úspěchu!

    OdpovědětVymazat