Vítám tě na svých stránkách. Najdeš zde to nejzásadnější z mých zápisků od roku 2011. Ne vše, co si tady přečteš, je pro mne aktuální. Nechci tady však nic promazávat, jelikož to, co tu najdeš, se týká mého vývoje, který mě něco stál a který mne dostal až k současnému biohackingu. Pokud by tě zajímala moje business webová prezentace, klikni zde. Hezký den :-) ♡♡♡

MEMORIES | Prosinec 2019



Eliška popírá všechno. Oblíkla se na pláž :D Teď. 
Když venku sněží. Modelka každým coulem :D






Z pochůzky. Foukalo. Mrzlo. Ale byla to krása. Jako z pohádky :)


Eliška v Pepcu: "Maminko, ty vánoční šaty chci, ty musíš koupit, maminko, ty jsou moc hezké." :)


Letošní Vánoce byly pro nás pro všechny v mnohém nové. Loni jsem ještě "slavila" Štědrý den s bývalým partnerem a dětmi, letos už tomu bylo jinak. Na novém místě, s dětmi mého přítele, bylo nás celkem šest. Tedy sedm. V den, kdy jsme slavili Vánoce, jsem ještě frčela pro fenečku jezevčíka z depozita. O pejskovi jsme věděli jen já a přítel, takže to bylo pro děti nesmírné překvapení. Došlo i na slzy dojetí :-) 

Nové pro nás pro všechny bylo také to, že jsme Vánoce měli o dva dny dříve, tedy v neděli 22. prosince, protože se pak děti rozutekly k druhým rodičům a už to bylo bez šance jakkoli slepit. Ale nelitujeme. Bylo to báječné, dokonce skvělé, že jsme měli vše za sebou dříve, protože jsme pak měli klid, zatímco ostatní ještě lítali po obchodech a všeobecně ladili poslední detaily :) 

Já jsem si nakonec Štědrý den užila opravdu ve velkém stylu. Musela jsem vyjet do fakultní nemocnice do Olomouce na zubní pohotovost. Měla jsem slíbenou návštěvu svého zubaře v lednu, ale nedalo se to už vydržet. A když nezabíraly ani prášky, které byly vždy jistotou, věděla jsem, že je konec. A že pokud chci mít klidné svátky, tak prostě musím vyjet a nechat si ten debilní kořen vytrhnout. 

Přede mnou bylo ještě dvanáct lidí, ale musím se pochlubit, že já byla "odbavena" snad do 6 minut a to přítel ještě říkal, že to fakt víc nebylo :D I lidi na chodbě, když jsem vyšla z ordinace, říkali, že to byl fofr :) Prostě jsem sedla, zubařka vzala injekci, píchla, vyplnila papír pro zubaře, šla to vytrhnout a nazdar. Navíc mi to opíchala fakt dokonale, protože jsem necítila absolutně nic. A navíc mám klid. Sice jsem měla umrtvené i oko :D Takže kdyby mi někdo dal přes držku, tak otočím jen chladně hlavou do strany jako terminátorka :D (zrovna běží v televizi).


Fotka z kraje měsíce naší Alitky. To se ještě jmenovala Zuzi. Byla u veterináře a měla dvojitou zlomeninu zadní nožky. Takto jsme ji viděli na internetu, na FB, já se do ní zamilovala na první pohled. Hodila jsem řeč s mužem, že tohle je ten pejsek, na který čekám... 









Všechny děti dostaly balení na tvorbu vlastního vánočního čokoládového stromečku :)



Magic Board, kreslící tablet pro mou princeznu, ve tmě to dělá bezva věci :)


Unavená Alitka :) První den u nás byl pro ni vyčerpávající =)









Rodinný vánoční bordelismus :)






Martínku, jaké byly Vánoce? :)




Dárek pro mé fotbalisty :)


A já chtěla strašně velké chlupaté papučky :D


Klobouček pro Elišku do vlásků... drží na bázi sponek.


Beatka, dcera přítele, si vymodlila hvězdářský teleskop.


Děti dostaly od Jirkovy mámy k Vánocům povlečení... evidentně se trefila do černého :)


Po příchodu z práce mezi svátky. Byla doma sama =)

Žádné komentáře:

Okomentovat